Spodní prádlo a jeho historie

Štíhlý pas a vytvarovanou postavu chtěly mít ženy od nepaměti. Kolem roku 1800 př.n.l. se ženy na Krétě navlékaly do oděvu podobnému korzetu, který byl vyroben z měděných plátů. Podobně si tělo pásaly i ženy v Řecku. Tato móda se začala znovu prosazovat ve 13. století, kdy dámy začaly toužit po štíhlé siluetě. Používání korzetů nepatřilo rozhodně ke zdravým záležitostem. Těsně sešněrované ženy nemohly sedět, ani dýchat, což byl také častý důvod k mdlobám. Pravidelné stahování mohlo způsobovat i deformaci vnitřních orgánů, někdy se při stahování korzetu podařilo zlomit žebro, které pak mohlo vážně poranit plíce. Za rozšíření korzetů údajně mohla manželka francouzského krále Jiřího II., Kateřina Medicejská. Té vadily ženy s vyvinutějším poprsím (jen si představme, jak by vypadaly tyto dámy v dnešním erotickém prádle), proto dvorní dámy používaly korzet. Za ideální bylo považováno mít v pase 40 centimetrů. Kult štíhlého pasu pomocí korzetu vydržel až do začátku 20. století, ačkoli dámy v době baroka nosily korzet a podobné spodní prádlo především pro povzbuzení plného dekoltu.